Ivana Řápková

Řápková Ivana

Mgr. Ing. Ivana Řápková (* 30. září 1966 Most) je bývalá politička ODS, bývalá primátorka města Chomutova a od května 2010 do srpna 2013 poslankyně Parlamentu České republiky.

Vystudovala Vysokou školu ekonomickou v Praze. Poté pracovala v obchodním domě Prior a později podnikala v oblasti účetního a ekonomického poradenství nebo jako správce konkurzní podstaty.

V roce 2005 vystudovala Právnickou fakultu ZČU v Plzni. V roce 2009 se objevily informace o tom, že fakultu údajně nevystudovala řádně, protože její diplomová práce nebyla v univerzitní knihovně nalezena. Později se také ukázalo, že i jiní studenti fakultu absolvovali za podezřelých okolností. Práci na téma vlivu průmyslu na životní prostředí z pohledu práva obhajovala na katedře občanského práva, kterou vedl tehdejší děkan fakulty Milan Kindl, s nímž na přípravě práce spolupracovala. Nebyla jediná, kdo za celou éru ZČU psal diplomovou práci s doc. Kindlem. Někteří začali zmiňovat skutečnost, že o rok později Řápková udělila Kindlovi cenu Jiřího Popela pro významné občany Chomutova. Nezmínili však, že o několik let poté Kindl sám kritizoval postup chomutovské radnice v případě odvolání ředitele tamního zooparku.

V listopadu roku 2009 deník Lidové noviny přišel s informací, že Ivana Řápková se za tři semestry ani jednou nezúčastnila semináře trestního práva, ale přesto z tohoto předmětu získala tři zápočty a absolvovala zkoušku. Předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa totiž vedl studijní skupinu, do které Řápková patřila, a našel staré seznamy studentů s jejich docházkou do semináře, ve kterých nebyla uvedena. Ivana Řápková však oponovala, že měla individuální studijní plán a na semináře proto neměla povinnost docházet. Baxa navíc nebyl jediným vyučujícím na katedře, který učil trestní právo. Co se týče diplomové práce, Řápková mohla doložit pouze její pracovní verzi, řádnou délku svého studia doložila oznámením o složení přijímací zkoušky v roce 2000 a vysokoškolským diplomem z května 2005 s dodatkem, který podepsal tehdejší děkan Milan Kindl.

Žádné pochybení v souvislosti se studiem Právnické fakulty se však nakonec neprokázalo. Již v srpnu roku 2011 bylo správní řízení, které fakulta tehdy s Ivanou Řápkovou zahájila, zastaveno. “Skutečně mi v těchto dnech přišlo vyrozumění o zastavení správního řízení o odebrání magisterského titulu. Od začátku jsem tvrdila, že pokud došlo k nějakým pochybením, jako třeba chybějící dokumenty, muselo to být na straně školy. Rozhodnutí proto vítám,” řekla v září roku 2011 on-line deníku TÝDEN.CZ Řápková.

Než vstoupila do politiky, věnovala se profesi ekonoma, nejdříve v soukromých firmách a poté začala podnikat v oblasti účetního a ekonomického poradenství. Po získání odborného vzdělání podnikatelskou činnost rozšířila i na výkon správce konkurzní podstaty.

V roce 1997 vstoupila do ODS a v roce 1998 se za stranu stala radní Chomutova. Od roku 2002 do roku 2010 zaujímala post starostky a následně primátorky města. V roce 2006 neúspěšně kandidovala za ODS do senátu za obvod Chomutov. V květnu roku 2010 byla zvolena poslankyní Parlamentu České republiky, kde byla místopředsedkyní Výboru pro obranu a bezpečnost, členkou Výboru pro zdravotnictví a Stálé komise pro kontrolu činnosti Vojenského zpravodajství.

Ivana Řápková patří mezi výrazné osobnosti české politické scény. Dlouhodobě se věnuje problematice bezpečnosti a sociální politice. Proslula svým nekompromisním přístupem k tzv. nepřizpůsobivým občanům a prosazováním důsledné politiky proti zneužívání sociálních dávek. Je autorkou návrhu na exekuci sociálních dávek nebo nové sankce zákazu pobytu za opakované přestupky pro notorické přestupce. Jako jedna z prvních začala hovořit o nutnosti zavést registr přestupků, resp. princip “třikrát a dost”, a možnou překvalifikaci několikerého přestupku na trestný čin. Předložila zákony, které měly zamezit zneužívání doplatku na bydlení majiteli některých ubytoven, regulovat sběrny, ale i obnovit funkčnost veřejné služby.

V prosinci roku 2011 se poslankyni Ivaně Řápkové nepodařil v Parlamentu prosadit její návrh na exekuci části příspěvku na živobytí. Ač její návrh podporoval Svaz měst a obcí, sněmovnou kvůli opozici a části poslanců z řad TOP 09 a Starostů neprošel. Předloha měla přinést mj. lepší vymahatelnost pokut a poplatků od lidí pobírajících dávku na živobytí.

V prosinci roku 2012 se chomutovské exprimátorce však podařilo prosadit novelu zákona o přestupcích, která je účinná od 15. ledna 2013 a která umožňuje uložit novou sankci zákazu pobytu přestupcům, kteří opakovaně a úmyslně páchají přestupky v obci, kde nemají trvalý pobyt. Úřady budou moci podle novely uložit zákaz pobytu například za prostituci, konzumaci alkoholu nebo žebrání v místech, kde to zakazují obecní vyhlášky. Sankce se nebude vztahovat na místo nebo obvod, v němž má pachatel trvalý pobyt. Přestupek, za nějž by obec mohla sankci zákazu pobytu uložit, bude muset být úmyslný. Lidé, kteří by mohli být takto postiženi, by se ve stejné obci museli dopustit závažného přestupku i dříve, a to v posledním roce. Lidé, kteří by postih porušili, by se dopustili maření výkonu úředního rozhodnutí.

Poslankyně Ivana Řápková stihla předložit ještě tři další zákony, které byly v Parlamentu zařazeny k projednání v 1. čtení:

  1. Návrh zákona o odpadech (ST 1019) – Návrh umožňuje obcím rozhodovat o umístění sběren a výkupen odpadu na jejich katastru a stanovovat jejich provozní dobu prostřednictvím obecně závazné vyhlášky. Až dosud obce takovou pravomoc neměly a přitom jsou to právě obce, které se nejvíce potýkají s kriminalitou spojenou s činností těchto zařízení.
  2. Návrh 1. novely zákona o pomoci v hmotné nouzi (ST 1026) – Návrh zamezuje zneužívání sociální dávky doplatku na bydlení ze strany majitelů ubytoven a bytů pro sociálně slabé. Až dosud bylo možné vyplácet tuto dávku i několika osobám užívajícím stejný byt nebo místnost na ubytovně, a proto se ceny šplhaly do absurdní výše. Nyní by do stejného bytu či místnosti byla vyplacena dávka pouze jedna. Návrh jednak zpřesňuje okruh společně posuzovaných osob a rovněž stanovuje, že výše nájemného, na které dávka přispívá, nesmí přesáhnout nájem v místě obvyklý.
  3. Návrh 2. novely zákona o pomoci v hmotné nouzi (ST 1027) – Návrh umožní znovu využívat veřejnou službu, která sice nebyla ÚS zrušena, ale v praxi se dnes nevyužívá. Novela se v podstatě vrací k systému, který byl účinný v době od roku 2009 do konce roku 2011, zpravidla s ním obce měly dobré zkušenosti. Návrh opětovně umožní aktivizaci nezaměstnaných, ale navíc též pomůže městům a obcím realizovat některé jejich činnosti.

V roce 2010 se ke konci funkčního období primátorky Ivany Řápkové Chomutov umístil v žebříčku ekonomické kondice 43 českých měst na druhém místě. Vyplynulo to ze studie MasterCard česká centra rozvoje. „Osobně mě toto umístění Chomutova velice těší. „Po letech v přebytkovém hospodaření se městu podařilo našetřit finanční prostředky a získat dotační tituly z Evropských fondů, díky kterým mohly být zahájeny významné investiční akce v rámci Integrovaného plánu rozvoje města,“ řekl vedoucí ekonomického odboru Jan Mareš. Zásluhou rozsáhlých investičních výdajů v zóně bývalých kasáren v době recese město oživovalo ekonomiku a zaměstnanost v regionu. „Budoucnost ukáže, jak naše hospodaření bez dluhů, ale s dlouhodobými investicemi městu pomohou. Jako Chomutovačka jsem přesvědčena, že naši potomci to ocení,“ dodala tehdejší primátorka. Města byla hodnocena ze tří hledisek, a to ekonomické kondice, rozvojových projektů realizovaných v daných městech v končícím volebním období 2006 až 2010 a podle kvality života. Umístění je dokladem dobrého hospodaření města a schopnosti vytvářet zdroje pro budoucí investice.

Chomutovský magistrát v polovině února 2009 zavedl praxi, kdy exekutoři začali odebírat lidem peníze okamžitě při výplatě sociálních dávek. Akce se setkala s vlnou odporu, protože některým lidem zbylo z dávky jen 1000 korun, a proto exekutorům musela asistovat policie. Podle zástupkyně Veřejného ochránce práv Jitky Seitlové je odebírání peněz přidělených jako sociální dávka v rozporu s ústavou. Stranický kolega Ivany Řápkové a ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil uvedl, že pokládá odebírání peněz exekutory při výplatě sociálních dávek za nešťastné a dal postup radnice i exekutorů prověřit ministerskou kontrolou. Pokud by vedení města pochybilo, měla podle Jiřího Pospíšila následovat kárná žaloba. Primátorka Řápková však akci obhajovala a tvrdila, že má chránit slušné občany.

Exekuce sociálních dávek se ale setkala také s ohlasem, a to především z řad občanů. Primátorka Ivana Řápková se s problematickým soužitím Chomutovských vypořádala rázně, čímž proti sobě poštvala ministerstvo i ombudsmana, zároveň ale získala podporu dalších radnic. Ty se prý jejím postupem budou inspirovat. Politička tvrdila, že exekuce se netýkala pouze dluhů na nájemném, ale i z nesplacených pokut za krádeže, výtržnosti nebo prostituci. “A tito dlužníci vědí, že jim nikdo na ty jejich dávky sáhnout nemůže,” obhajuje své rozhodnutí spustit akci Záchranný kruh, která podle ní ochrání “slušné obyvatele města”. Řápková navíc argumentovala pozitivním dopadem tvrdého postupu, kdy exekuce ve své době přivedly na úřad na 220 dlužníků, kteří se raději přišli dohodnout na splátkovém kalendáři.

Od 27. listopadu 2006 byla členkou dozorčí rady letecké společnosti ČSA. Na svou funkci rezignovala 11. září 2009 krátce poté, co rezignoval její předseda Ivan Kočárník. Uvedla, že jde o reakci na útoky odborů a ČSSD, které ji skutečně pro její činnost v ČSA dlouhodobě kritizovaly.

Je členkou dozorčí rady společnosti Středočeské vodárny, a.s., a likvidátorkou AGZ s.r.o.