Jakub Zahradník

Zahradník Jakub

Jakub Zahradník (* 5. března 1964, Praha) je český skladatel, klavírista a básník. Je znám především jako autor písní, klavírní improvizátor a organizátor kulturních akcí.

Jeden z originálních zjevů české hudby prožil dětství a mládí na pražském Zlíchově a Smíchově. Jeho otec Václav Zahradník byl známý dirigent a skladatel, jeho matka Jaroslava Kubištová je autorkou pohádek. Na základní školu chodil nejprve na Zlíchov, později na ZDŠ s výukou angličtiny v Belojannisově (dnes Drtinově) ulici a Na Santošce 17. Ve studiích pokračoval na Gymnáziu Nad Turbovou v Košířích, odkud po dvou letech přestoupil na Státní konzervatoř v Praze, kde v roce 1986 absolvoval studium skladby orchestrální kompozicí Albatros a Běžec.

Jakub Zahradník se projevoval skladatelsky a jako klavírní improvizátor od raného dětství. Studium klavíru začal v LŠU Na Santošce 1, ale pak se ho vzdal ve prospěch atletiky, které se po čase vzdal rovněž. Od zhruba 11 let se začal vyjadřovat také literárně. Souběžně se u něj projevil organizátorský talent. V létech 1982 v Županovicích a 1983 ve Skryjích uspořádal velké happeningové festivaly. Na studiích také založil a vedl dva časopisy, z nichž undergroundový Dolmen (1984-5) se nachází v knihovně Libri prohibiti, dále divadelní soubor, recitační skupinu, fotbalovou jedenáctku, vymyslel a provozoval skupinu gymnastiky v přírodě a vedl četné další aktivity. Čtvrt století jezdil do přírody coby čundrák.

Po skončení konzervatoře se začal živit jako klávesista v tehdy populární skupině Balet, jako nahrávací instrumentalista a skladatel rozhlasových hudeb, přechodně působil v orchestru svého otce, pro který psal i aranžmá. Pokusil se neúspěšně o emigraci a po Sametové revoluci odešel na dva roky do Ansbachu v Německu, kde hrál s hardrockovou skupinou Monroe. Existenčně si tam vypomáhal jako dělník. Po návratu do vlasti v roce 1992 pracoval rok jako topič, než se pro něho našlo další hudební angažmá, tentokrát v muzikálech, kde potom působil deset let. Zažil pražský muzikálový boom 90. let jako klavírista, dirigent, aranžér a nakonec i producent, a sice v dílech Pippin (1993), Jesus Christ Superstar (1994-7), Jeptišky (1997-8), Benzín a mejkap (1998-9) a Starci na chmelu (1999-2000). Vedl Český muzikálový server (2001-2003). V tomto období se autorsky věnoval básnické a literárně publikační činnosti a organizování. Vydal básnickou prvotinu Zavři oči a sni (1993), spolu s Romanem Polákem založil a redigoval Poetickou revui Obratník (1994-7), inicioval, editoval a vydal almanach současné české poezie s názvem Přetržená nit (1996) a pořádal bezpočet dalších akcí např. básnickou soutěž v pražském divdle Viola. V březnu 1994 se oženil s Monikou Rubešovou (roz. Vaskovou), s níž se mu o rok později narodil syn Julián.

Po zájezdu se skupinou Daryl Green do Švýcarska začal opět po dvanácti létech skládat. Na podzim roku 2000 se dohodl se zpěvačkou Pavlou Kapitánovou, se kterou tři roky účinkoval v muzikálu Jesus Christ Superstar, že spolu vytvoří autorský bluesově-šansonový recitál. Ten potom spolu rozvíjeli a provozovali na jevištích Evropy až do Pavliny tragické smrti v létě 2007. Jejich tvorbu zachycuje maxisingl Život sám (2002), kniha písňových textů Ztepilé viržínko (2003), CD The Alchemy of Life (Norimberk, 2004), singl Dvakrát o lásce (2007) a CD Pouť přes vyhnanství /Exile Street (2007). V tomto období se přiživoval jako dramaturg Poetické kavárny Obratník (2002-5), kde mj. uváděl seriál muzikálových Showcases a vlastních kabaretních show Ubrousek básníků (2003-4). Tamtéž se na divadelním představení 4 kusy podílel aktovkou Gerojši (2005). Rok působil jako profesor hudební interpretace na Pražské konzervatoři. V roce 2004 založil a čtyři roky pořádal Festival autorského šansonu na Smíchově, který se od té doby koná vždy jednou ročně v říjnu.

Na ráz tvorby Jakuba Zahradníka měly závažný vliv rány osudu, které ho provázely, jako obchodní neúspěch muzikálu Benzín a mejkap, následný rozvod, smrt umělecké partnerky Pavly Kapitánové i náhlá smrt jejich vydavatele Františka Rychtaříka. V pracovně v pražských Radlicích, ve které stálo jen elektrické piáno a kavalec, začal vznikat jeho originální klavírní styl a neobvyklé písně, které balancují na pomezí folku, jazzu a vážné hudby. V roce 2007 natočil demo verze cyklu písní Five Sea Songs a jež se později staly základem jeho nového repertoáru, v němž se začal projevovat také pěvecky. Ve stejném roce mu vyšel výbor poezie Zpěv rozpáleného kamene. V roce 2008 se poprvé zachytil své klavírní improvizace na dvojcédé s názvem LISTEN… V roce 2009 začal spolupracovat s mladou zpěvačkou Lenkou Molovou, flétnistou Robertem Fischmannem a hráčem na foukací harmoniky Charlie Slavíkem, vydal s nimi DVD Hudba jedna báseň a připravil k vydání dvojalbum českých a anglických písní. V roce 2010 publikoval knihu/CD o klavírech s názvm FORTE nebo PIANO?, která vzešla z úzké spolupráce s klavírnickou rodinou Rendlů. S nimi také zavedl v Praze od roku 2009 tzv. Pianotéku.

V posledních létech se Jakub Zahradník také angažuje jako jednatel Okrašlovacího spolku Terezie v Novohradských horách, s nimž navázal na předválečnou tradici místních poutí, inicioval zahájení opravy kostela sv. Linharta v Pohorské Vsi a navázal přeshraniční kontakty.